Kotlíkové dotace do 31. srpna 2024

• 10 kroků k získání kotlíkové dotace
  
  
• Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti
  
  
• Závěrečné vyúčtování kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti
  
  
• Topenáři oprávnění ke kontrolám kotlů na pevná paliva
  
  

Nová zelená úsporám do 30. června 2028

• 8 kroků k získání dotace Nová zelená úsporám na zateplení, okna, dveře a jiné
  
  
• Dotace na výměnu kamen a krbů za nový hlavní tepelný zdroj
  
  
• Dotace na výměnu elektrického vytápění za tepelné čerpadlo
  
  
• Dotace na výměnu plynového vytápění za tepelné čerpadlo
  
  
• Zpráva o instalaci a uvedení nového zdroje do provozu
  
  
• Jak mně udělíte plnou moc elektronicky
  
  

Výrobky a materiály pro dotace

• Asociace pro využití tepelných čerpadel (výrobci, instalatéři, návrh): http://www.avtc.cz
  
  
• Česká peleta (obrazová galerie kotlů, kamen, ceny, návratnost, nákup pelet a jejich skladování): http://www.ceska-peleta.cz
  
  
• Co rozmyslet, než požádáte o kotlíkovou dotaci (kotle, předpisy): https://drive.google.com/open?id=1OMXpSyPT7y6T3hSL-orSv64xpa3h0h1v
  
  
• Jak legálně vyměnit okna, dveře nebo zateplit dům: https://drive.google.com/open?id=16DmylYf7ye1R7FE3tMidPlggu-dFuSRc
  
  
• Seznam výrobků a technologií, na které lze získat dotaci
  
  

K čemu slouží a jak se zjistí celková energeticky vztažná plocha budovy (EVP)

(Naposledy aktualizováno 21. 10. 2020)

Podle § 2, odst. 1r, zákona 406/2000 Sb. je celková energeticky vztažná plocha (EVP) vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.
Na energeticky vztažnou plochu (EVP) jsou vztažené měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy, které jsou uvedeny v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) v kWh/(m²·rok). EVP může objektivně, pravdivě a úplně určit jen energetický specialista, oprávněný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR k vypracování PENB. Velikost EVP je uvedena v PENB.

Stanovení celkové energeticky vztažné plochy (EVP) slouží zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti nebo k výpočtu parametrů, které slouží pro přiznání podpory ze státních dotačních programů (například Nová zelená úsporám). Velikost EVP (celkové energeticky vztažné plochy) se může lišit podle toho, které vnitřní prostory budovy energetický specialista zahrne uvnitř hranice budovy. Není to ale jeho libovůle, ale odborné posouzení, jaký výpočtový model budovy poskytne co nejobjektivnější, nejúplnější a nejpravdivější výsledky, ukazatele energetické náročnosti budovy.

Prostory s upravovaným vnitřním prostředím jsou prostory vytápěné i některé nevytápěné, temperované, chlazené, větrané, s upravovanou vlhkostí vzduchu včetně vnitřních a obvodových stěn, některých světlíků a jiných prostupů budovou, některých nevytápěných zádveří, hal apod. Které prostory se pro určení EVP vynechají a které zahrnou, vám přesně určí energetický specialista, který nejprve jednoznačně definuje hranice budovy, potom budovu rozdělí do výpočtových zón, a stanoví EVP (celkovou energeticky vztažnou plochu).

Orientační odhad celkové energeticky vztažné plochy (EVP) podle českých předpisů

Případně můžete EVP (celkovou energeticky vztažnou plochu) sami orientačně odhadnout podle následujících poznámek:

1. Vnitřní prostředí lze upravovat vytápěním, chlazením, větráním, úpravou vlhkosti vzduchu a prostupem tepla stavebními konstrukcemi ze sousedních prostor.
2. Vnitřní prostředí lze také dle ČSN EN ISO 13 790 (již neplatné), na straně 15, chápat jako klimatizovaný prostor (vytápěný nebo chlazený) s požadovanou teplotou nebo teplotami.
3. Jak se určí požadovaná teplota? Pro výpočty energetické náročnosti budov se používají návrhové hodnoty parametrů vnitřního prostředí podle ČSN 73 0540-3 (str. 27), což je obvykle podle tabulky v příloze I.1 (str. 75) nebo i jinak (podle technických předpisů, provozních a technologických podmínek, požadavků projektanta nebo investora). Pro potřeby bilančního výpočtu energetické náročnosti budov lze použít informativní parametry v podobě profilu typického užívání budovy uvedené v příloze B, ČSN 73 0331-1, str. 57. Tyto profily je vhodné upravit do podoby provozu, který odpovídá budově. Požadovanou teplotu mají i budovy mimo provoz, garáže a jiné místnosti chráněné proti mrazu.
4. Parametry upravovaného vnitřního prostředí mohou být teplota, vlhkost, čistota, rychlost proudění a objemový tok vzduchu a intenzita osvětlení.
5. Prostorem s upravovaným vnitřním prostředím může být i temperovaný prostor (viz ČSN 73 0540-2, str. 7), což je uzavřený prostor nesloužící pobytu osob, kde je v zimním období teplota vzduchu záměrně nižší než v navazujícím prostoru vytápěném a vyšší než výpočtová teplota venkovní. Temperovaný prostor je buď cíleně vytápěn nebo nepřímo pomocí tepelných ztrát navazujících prostor. Teplota temperovaného prostoru se určí výpočtem (dle ČSN EN ISO 13 789 nebo pomocí tepelné bilance).
6. Vnější půdorysná plocha se určí podle ČSN 13 789 (čl. 3.1.11, str. 8) z vnějších rozměrů, což jsou délky měřené z vnější strany budovy. Z toho vyplývá, že cokoliv je uvnitř budovy (konstrukce, příčky, obvodový plášť) nemá na určení vnější půdorysné plochy vliv, nesouvisí to nijak s podlahovými plochami místností.
7. Součástí vnější půdorysné plochy prostorů s upravovaným vnitřním prostředím jsou proto i stavební konstrukce, vnitřní příčky a obvodový plášť budovy obklopující místnosti, které musí mít požadovanou minimální teplotu (upravuje se jejich teplota), aby se zabránilo kondenzaci vodní páry. Tyto konstrukce zajišťují parametry vnitřního prostředí zejména sdílením tepla sáláním.
8. Při výpočtu energetické náročnosti budovy se ale hodnotí pouze její vytápěná nebo chlazená část, pokud jde o potřebu energie na vytápění a chlazení. Hodnotí se prostory, kde je vyměňována energie mezi technickým systémem budovy a vnitřním prostředím. Ostatní prostory jsou pouze nevytápěnými prostory a do zóny se nezahrnují. Ve výpočtu se zohlední pouze jako „nárazníkové prostory“, které snižují tepelný tok mezi vnitřním a vnějším prostředím. U těchto prostorů se ale zohledňuje případná spotřeba energie na osvětlení či nucené větrání.
9. Podle ČSN EN ISO 13 790 (již neplatné), na straně 26, hranice budovy při výpočtu potřeby energie na vytápění a/nebo chlazení zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo prostory od venkovního prostředí (vzduch, zemina nebo voda) nebo od přiléhajících budov a neklimatizovaných prostor. Prostory, které nejsou klimatizovány, mohou být zahrnuty uvnitř hranice budovy, ale v tomto případě mají být uvažovány jako klimatizované prostory.
10. Podle ČSN EN ISO 13 790 (již neplatné), na straně 26, může být nezbytné rozdělit budovu do různých zón s odděleným výpočtem potřeby energie na vytápění a chlazení. Hranice zóny zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo uvažované prostory od venkovního prostředí… Uvažované prostory jsou tedy zřejmě prostory neklimatizované uvažované jako klimatizované, v nichž se určí vnitřní teplota podle bodu 5.
11. V TNI 73 0331 (již neplatné) je na straně 48 v tabulce B.2 poznámka: „Obecný nevytápěný prostor lze definovat jako vlastní zónu s vlastní vnitřní výpočtovou teplotou stanovenou za předpokladu ustálených podmínek podle ČSN EN ISO 13 789, přílohy A“. Zmíněná příloha A je v ČSN EN ISO 13 789 na straně 14 a je v ní popsán postup, jak se  teplota v neklimatizovaném prostoru vypočítá.
12. V „Praktické aplikaci metodiky hodnocení energetické náročnosti budov – panelový dům“ autoři z katedry TZB fakulty stavební ČVUT Praha poznamenávají: „Nevytápěné prostory je nutné zadat jako vlastní nevytápěnou zónu, kdy vnitřní výpočtovou teplotu doporučuji zadat na základě vlastního podvýpočtu např. zjednodušeného výpočtu tepelných ztrát (tento parametr je hodnota stacionární), nebo odborným odhadem vzhledem k místním podmínkám“.
13. Pokud se hodnocená zóna skládá z více částí (místností), v nichž se návrhové vnitřní teploty liší, je nutné výslednou návrhovou vnitřní teplotu zóny stanovit výpočtem podle článku 6.3.3.1 ČSN EN ISO 13 790 (již neplatné). Pokud mají místnosti různou výšku, je přesnější použít vážený průměr přes objemy jednotlivých částí zóny. Z takto stanovené vnitřní teploty zóny se potom počítají tepelné toky mezi vnějším a vnitřním prostředím a potřeba energie zóny.
14. Dílčí dodaná energie na vytápění a chlazení se dle vyhlášky 264/2020 Sb. závazně stanoví podle ČSN EN ISO 52 016-1, kde se v článku 6.4.5.1., na straně 61, rozlišují dva typy tepelně neupravovaných zón, vnější a vnitřní. Podle vybraného typu zóny se rozdílně nakládá s přenosem tepla a tepelnými zisky. Vnitřní tepelně neupravovaná zóna (umístěná uvnitř obálky budovy) se použije, když (mimo jiné) vnitřní a solární zisky v takové zóně nejsou dominantní. Musí se ale dbát na nezahrnutí velikosti této zóny do referenční velikosti tepelně upravovaného prostoru, pokud to není dáno explicitními instrukcemi. Podle národní poznámky NP2), na straně 19, se v ČR používá jako referenční velikost celková energeticky vztažná plocha. V článku 3.1.1.3, na straně 18, je definován upravovaný prostor jako vytápěný prostor, ve kterém se mimo jiné předpokládá vytápění, a musí být pokryt technickými funkcemi (službami) v ENB. Definice technické funkce v ENB je na straně 26 v článku 3.5.2: je to technická funkce budovy, která je zahrnuta v posuzování energetické náročnosti budovy, jedná se mimo jiné o spotřebu tepla na vytápění. Technická funkce budovy je definována v článku 3.3.1, na straně 22: je to funkce (v anglickém originálu normy je slovo service) zajišťovaná technickými systémy... Já z toho usuzuji, že nevytápěný prostor se od 1. 9. 2020 jednoznačně nesmí zahrnout do energeticky vztažné plochy. Všechny minulé výklady a stanoviska již nejsou po 1. 9. 2020 použitelné.
15. EVP (celková energeticky vztažná plocha) je definována zákonem 406/2000 Sb., jedná se tedy také o právní výklad. O výklad zákona můžete požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Předpis pro výpočet energeticky vztažné plochy (EVP, TFA, EBF)¹⁾ podle Passivhaus Institut³⁾

(aktualizováno 19. 5. 2007)
Pro hodnocení a certifikaci pasivních domů podle mezinárodního standardu Passivhaus Institut se energeticky vztažná plocha stanoví zcela jiným způsobem, podle níže uvedeného předpisu. Takto stanovená plocha je menší než plocha vypočtená podle českých předpisů, proto ukazatele energetické náročnosti budovy vztažené k této ploše vycházejí větší. Zjednodušeně řečeno, pasivní dům podle českých předpisů je mnohem horší⁴⁾ než pasivní dům podle mezinárodního standardu Passivhaus Institut.
Výpočtový předpis byl v některých bodech zjednodušen a přizpůsoben požadavkům energetického bilancování. Zohledňují se vytápěné vedlejší prostory.
1. K výpočtu EVP je nejprve nutné stanovit tepelnou obálku budovy²⁾. Ta je tvořena vnějšími povrchy tepelně izolovaných vnějších konstrukčních prvků. Tepelná obálka budovy obsahuje všechny vytápěné prostory a současně tvoří hranici energetické bilance. Do EVP se zahrnou jen plochy uvnitř tepelné obálky budovy.
2. EVP bytu nebo domu je součet EVP (energeticky vztažných ploch) obytných prostor, které k bytu patří. Obytnými prostory jsou všechny prostory uvnitř bytové jednotky, které se buď nacházejí nad zemí nebo jejichž plocha oken je nejméně 10 % půdorysné plochy. Do obytných prostor se nezapočítají schodiště s více než třemi stupni, podesty a výtahy.
3. Sklepy, technické místnosti a jiné prostory uvnitř tepelné obálky budovy, které obytnými prostory nejsou, se započítají šedesáti procenty (60 %).
4. Výpočet půdorysných ploch
4.1 Půdorysné plochy prostor (místností) se vypočítají z hrubých (skladebných) rozměrů konstrukcí (aus den Rohbaumaßen). Zmenšení o omítku apod. se neprovede.
4.2 Skladebné rozměry jsou světlé rozměry mezi stěnami, bez zřetele na členění a obklady stěn, soklové a nástěnné lišty, kamna, topná tělesa atd.
5. Komíny (kouřovody), pilíře, sloupy atd s půdorysnou plochou menší než 0,1 m² se od EVP neodečtou.
6. Na dveřní a okenní niky se nebere zřetel.
7. Zkosení (šikmé stropy)
7.1 Části místností (prostor) se světlou výškou nejméně 2 metry se započítají plně.
7.2 Části místností (prostor), kde je zkosení, se světlou výškou nejméně 1 metr a méně než 2 metry se započítají polovinou.
Zdroj: https://passiv.de/former_conferences/Passivhaus_D/energie_bezugs_flaeche.html
Poznámky:

1) Energeticky vztažná plocha (EVP), anglicky: treated floor area (TFA), německy: Energiebezugsfläche (EBF), byla zavedena jako mezinárodní, na národních předpisech nezávislá, vztažná hodnota projektem Cepheus a liší se jen nepatrně od definice vytápěné obytné plochy (die beheizte Wohnfläche, A_behWF) podle německých národních předpisů. V České republice je EVP, podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií, vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.
2) Obálka budovy je podle zákona 406/2000 Sb. soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu
3) Passivhaus Institut: http://www.passiv.de/
4) Tomáš Podešva, Návrh pasivního domu, Tepelná ochrana budov 3/2012, http://files.tomaspodesva.webnode.cz/200000009-99d749c1d5/TOB%2002%20-%20N%C3%A1vrh%20pasivn%C3%ADho%20domu.pdf

Napsal: Ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Co rozmyslet, než požádáte o kotlíkovou dotaci

Pořiďte si nový kotel do rodinného domu. Stát vám zaplatí až 127,5 tisíce Kč na pořízení nového kotle. Váš starý kotel musí být na pevná paliva s ručním přikládáním a před jeho odstraněním ho musíte vyfotit.

Odkazy:
>> 10 kroků k získání kotlíkové dotace
>> Objednat kompletní vyřízení kotlíkové dotace 
>> Stáhnout tento článek v pdf
 

---

Obsah

Které kotle na tuhá paliva lze provozovat po 1. září 2022

• Prohořívací kotle na uhlí jen s koksem
• Prohořívací kotle na kusové dřevo nebudete smět provozovat
• Odhořívací kotle 3. emisní třídy
• Zplyňovací a automatické kotle 4. emisní třídy
• Přestavby kotlů jen s ověřenými emisemi
• Požadavky na ekodesign
• Dotace na kotle 5. emisní třídy splňující požadavky na ekodesign

Povinnosti podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií

• Instalace kotle
• Záruka neplatí když…

Povinnosti podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší

• Povinné kontroly kotle a dokladů
• Podmínky pro provoz
• Tmavost kouře – obtěžování kouřem
• Spalovat můžete jen paliva určená výrobcem kotle

Certifikace kotlů podle nařízení (EU) 305/2011

• Osvědčení o stálosti vlastností
• Prohlášení o vlastnostech
• Označení CE
• Co si pohlídat

 

---

Které kotle na tuhá paliva lze provozovat po 1. září 2022

Po 1. září 2022 nesmíte provozovat kotle zařazené z hlediska emisí (vypouštěných znečišťujících látek) do 1. a 2. emisní třídy. Při kontrolách budete muset prokazovat, že vámi provozovaný kotel splňuje 3. a vyšší emisní třídu. Navíc už po 1. 1. 2017 budete muset dokládat, že spalujete pouze palivo určené výrobcem kotle.
Přesněji podle § 17, odst. 1g, a § 41, odst. 16, zákona 201/2012 Sb musíte nejpozději do 1. září 2022 provozovat kotel na tuhá paliva tak, abyste nepřekročili hodnoty vypouštěných emisí, které jsou uvedeny v příloze č. 11 zákona 201/2012 Sb. Tyto hodnoty odpovídají 3. emisní třídě dle ČSN EN 303-5. Jedná se o množství vypouštěného oxidu uhelnatého (CO), organicky vázaného uhlíku (TOC) a tuhých znečišťujících látek (TZL). Nesplnění je přestupek, pokuta do 50 tisíc Kč.
Jaké kotle tedy můžete provozovat?
 

Prohořívací kotle na uhlí jen s koksem

Kotle zařazené v 1. a 2. emisní třídě, můžete provozovat jen do 1. 9. 2022, a pokud v nich budete spalovat jen paliva určená výrobcem kotle (v návodu k instalaci a obsluze). To musíte od 1. 1. 2017 prokazovat doklady o provedených kontrolách a nákupu paliv. Tyto kotle nelze od roku 2014 uvádět na trh. To znamená, že výroba byla ukončena, náhradní díly budou těžko dostupné.
U některých prohořívacích kotlů lze dosáhnou 3. emisní třídy. Ale jen spalováním koksu, což je většinou finančně neúnosné – koks je asi třikrát dražší než hnědé uhlí. Při kontrolách budete od 1. 1.  2017 muset prokazovat, že kotel splňuje 3. emisní třídu, a že spalujete palivo (koks) určené výrobcem kotle. Pokud vše doložíte, budete moci takový kotel provozovat i po 1. 9. 2022.
Prohořívací kotle velmi znečišťují ovzduší a mají velmi vysoké ztráty energie.
Prohořívací kotle byly původně konstruovány pro spalování koksu. Je v nich vodorovný, většinou vodou chlazený, rošt, spaliny procházejí přes celou vrstvu paliva. Přísun paliva a vzduchu lze obtížně regulovat. Tyto kotle jsou převážně litinové bez vyzdívky, která má izolovat plamen od chladných stěn. S hořením plamenem se při návrhu kotlů nepočítalo, proto mají jen malou spalovací komoru. Koks při spalování jen žhne, hoření plamenem je minimální.
Jiná paliva než koks (hnědé uhlí, dřevo) mají mnohem větší obsah vody a prchavé hořlaviny, která hoří plamenem. Prchavá hořlavina je hořlavý plyn, který se začíná z paliva uvolňovat při teplotě kolem 150 °C. Plyn nestačí v malé spalovací komoře vyhořet a uniká do komína, uniká vám energie v něm obsažená.
Voda odpařená z paliva spalovací komoru ochlazuje, snižuje v ní teplotu, a pod 250 °C se hořlavý plyn nezapálí. Totéž způsobují chladné stěny výměníku ve spojení s příliš velkým tahem komína. Výsledkem jsou vysoké ztráty energie obsažené v hořlavých plynech (ty se nezapálí, a uniknou komínem) a tmavý kouř, což je směs sazí a páry z vlhkého paliva. Saze jsou uhlík vysrážený při ochlazení již hořících částic uhlíku, což je opět důsledek nízké teploty v kotli. Se sazemi vám odlétá energie obsažená v nespáleném uhlíku.
Když budete mít palivo suché a ve spalovací komoře udržíte dostatečně vysokou teplotu, budete mít zase velkou komínovou ztrátu energie. Vysoká teplota spalin v komíně znamená, že vám mnoho tepla uniká komínem, včetně nespáleného hořlavého plynu. Udržet v kotli správnou teplotu je velmi obtížné, protože nelze dobře regulovat přísun paliva a vzduchu.
 

Prohořívací kotle na kusové dřevo nebudete smět provozovat

Tyto kotle nejsou schopny dosáhnou 3. emisní třídy, a po 1. 9. 2022 je nebudete smět provozovat. Od 1. 1. 2017 budete muset při kontrolách dokládat, že dřevo má kvalitu určenou výrobcem kotle, hlavně předepsanou vlhkost.
Tyto kotle lze nahradit zplyňovacími kotli na dřevo, v nichž je spalování regulováno řízeným ventilátorem. K nákupu zplyňovacího kotle můžete využít kotlíkové dotace.
 

Odhořívací kotle 3. emisní třídy

Třetí emisní třídě vyhovují nové modely s vyzdívkou. Tyto kotle jsou převážně ocelové, na uhlí (kostka) nebo na kusové dřevo. Smějí se uvádět na trh jen do 31. 12. 2017, budete je moci provozovat do ukončení jejich životnosti (při životnosti 15-20 let do roku 2033-2038, pokud se nezpřísní do té doby zákony, a jejich provozování nebude zakázáno.
Budete smět spalovat jen palivo určené výrobcem (požadované složení, velikost a vlhkost), a od 1. 1. 2017 musíte o tom úřadu předkládat doklady při kontrolách. Čím dále od roku 2017, tím obtížnější bude sehnat náhradní díly, protože výroba kotlů bude ukončena. Cena těchto kotlů je 50 % kotlů zplyňovacích a 30 % kotlů automatických.
V odhořívacím kotli probíhá postupné spalování paliva v dolní části násypky ve vrstvě plynule doplňované a spaliny neprocházejí přes vrstvu paliva. Ze šikmého roštu je třeba pravidelně odstraňovat popel, regulace výkonu je značně omezená.
 

Zplyňovací a automatické kotle 4. emisní třídy

Tyto kotle se mohou uvádět na trh jen do 31. 12. 2019, a potom začnou problémy s dostupností náhradních dílů a servisu. Budete je moci provozovat do ukončení jejich životnosti (odhadem do roku 2035-2040), pokud se nezpřísní zákon.
Automatické kotle jsou vybaveny samočinnou dodávkou paliva a ventilátorem řízeným přísunem spalovacího vzduchu. Při kontrolách budete po 1. 1. 2017 muset dokládat, že spalujete pouze palivo určené výrobcem kotle. U zplyňovacích kotlů je to suché měkké dřevo s předepsanou vlhkostí, u automatických kotlů hnědé uhlí (ořech 2), dřevní pelety a štěpka.
 

Přestavby kotlů jen s ověřenými emisemi

Starý kotel 1. nebo 2. emisní třídy lze přestavět tak, že ho budete moci používat i po 1. 9. 2022 za podmínky, že od prodejce přestavbové sady (nový hořák s podavačem paliva a zásobníkem) získáte potvrzení, že pro kombinaci „váš konkrétní kotel-nový hořák“ o definovaném jmenovitém výkonu byly ověřeny emise autorizovanou osobou (zkušebnou) podle zákona. Hořák musí být opatřen prohlášením o vlastnostech, výrobním štítkem s označením CE a návodem k použití.
Od 1. 9. 2022 musíte navíc prokazovat, že přestavěný kotel provozujete v souladu s minimálními emisními požadavky odpovídajícími 3. emisní třídě.
Pokud doklady nebudete mít, lze nechat provést měření emisí na místě a uchovat si protokol o provedeném měření. To provádí autorizované osoby pomocí speciálních měřících vozů a stojí to desetitisíce Kč.
Pokud nezajistíte výše uvedené, můžete přestavěný kotel provozovat jen do 1. 9. 2022, pokud ale budete spalovat paliva určená výrobcem kotle.
 

Požadavky na ekodesign

Kotle, které se po 1. 1. 2020 budou uvádět na trh, musí splňovat požadavky 5. emisní třídy podle ČSN EN 303-5 a navíc nesmí překročit nejvýše přípustné emise oxidů dusíku.
Přesněji: od 1. ledna 2020 nesmějí být uváděny na trh kotle na tuhá paliva, které nesplňují požadavky uvedené v bodě 1 a 2 přílohy II Nařízení komise (EU) 2015/1189, kterým se provádí směrnice 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva. Ekodesign je začlenění prvků nebo funkcí výrobku do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí.
 

Dotace na kotle 5. emisní třídy splňující požadavky na ekodesign

Na nákup těchto kotlů lze dnes využít kotlíkovou dotaci – stát vám přispěje až 85 % ceny kotle.
V následujícím seznamu je přes 100 modelů kotlů, které splňují požadavky na ekodesign a lze na ně získat dotaci: https://svt.sfzp.cz/. V seznamu zjistíte také sezónní účinnost prodávaných kotlů – čím vyšší účinnost, tím nižší spotřeba paliva.
Na kotle s ručním přikládáním získáte dotaci, jen když je budete provozovat ve spojení s akumulačním zásobníkem o minimálním objemu 55 l/kW instalovaného výkonu kotle.
Nevýhodou těchto kotlů je vyšší cena a náklady na náhradní díly, kontroly a servis, nižší životnost oproti starším modelům, rychlé morální zastarávání (vývoj jde velmi rychle dopředu, hlavně u měření a regulace), poruchovost složitých přídavných zařízení. Samozřejmostí je nutnost dodržovat a dokládat od 1. 1. 2017 kvalitu paliv.
Výhodou těchto kotlů je vyšší účinnost, což znamená nižší spotřebu paliva, a mnohonásobně menší znečišťování ovzduší – nižší emise.
 

---

Povinnosti podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií

Instalace kotle

Podmínkou získání kotlíkové dotace je instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů (kotlů na uhlí i biomasu, kotlů jen na biomasu, tepelných čerpadel, solárně-termických soustav) pouze fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o získání profesní kvalifikace. Jedná se o tyto kvalifikace:

• Instalatér solárních termických soustav (23-099-M)
• Instalatér soustav s tepelnými čerpadly a mělkých geotermálních systémů (26-074-M)
• Topenář - montér kotlů na biomasu (36-149-H)

Při nedodržení této podmínky se dotace neudělí nebo se bude muset vrátit, a pokutu do 100 tisíc Kč lze uložit stavebníkovi nebo vlastníkovi budovy a do 5 milionů Kč instalatérovi.
 

Povinnosti podrobně

Podle § 7 zákona 406/2000 Sb. O hospodaření energií, odst. 4b, jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace.
 

Seznam instalatérů

Podle § 10d je osoba oprávněná provádět instalaci (podle výkladu MPO je to držitel živnostenského oprávnění) povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (179/2006 Sb.) ne staršího než 5 let.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (179/2006 Sb.): http://www.mpo.cz/dokument167893.html.

Seznamy některých vydaných osvědčení o profesní kvalifikaci pro montáž kotlů na biomasu najdete také na:
http://www.aptt.cz/zkousky-oze.php
http://www.topenaridotace.cz/

Doporučuji nechat si od instalatéra (fyzické osoby) předložit příslušné osvědčení o profesní kvalifikaci (případně od něj získat jeho kopii), do písemné objednávky montáže výslovně uvést, že požadujete montáž podle § 10d zákona 406/2000 Sb. pro účely dotace, a objednávku si nechal dodavatelem potvrdit. Po ukončení instalace byste měli získat doklad, která fyzická osoba s osvědčením o profesní kvalifikaci instalaci provedla. Instalatér vám přímo na místě může napsat, že potvrzuje, že provedl instalaci, je držitelem příslušného oprávnění, a podepsat se.
 

Pokuty

Podle § 12 zákona 406/2000 Sb. je instalace kotle fyzickou osobou bez výše uvedeného osvědčení přestupkem, a instalatérovi i stavebníkovi nebo vlastníkovi budovy lze uložit pokutu do 100 tisíc Kč. Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám lze uložit pokuty mnohem vyšší, do 5 milionů Kč instalatérům a do 200 tisíc Kč stavebníkům a vlastníkům budov.
Dodržování zákona kontroluje a pokuty ukládá SEI (Státní energetická inspekce). Dodržování podmínek dotačního programu kontrolují a o odnětí dotace rozhodují krajské úřady.
 

Příklad pro instalaci kotle BENEKOV C27

Předepsanými (garančními) palivy pro kotel Benekov C27 jsou: b – hnědé uhlí ořech 2, C1 – dřevní pelety. Předepsaná profesní kvalifikace pro instalaci kotle je: Topenář – montér kotlů na biomasu (kód: 36-149-H).
Podle „Návodu k obsluze a instalaci kotle“ smí kotel na pevná paliva instalovat firma s platným oprávněním k montáži těchto zařízení. Na instalaci musí být zpracován projekt dle platných předpisů.
Servisní centra Benekov: http://www.benekov.com/servis
 

Záruka neplatí když…

Pokud uživatel nesvěří instalaci kotle a jeho uvedení do provozu odbornému smluvnímu servisu, akreditovanému výrobcem kotle, neplatí záruka za řádnou funkci kotle. Podrobnosti zjistíte v „Návodu k obsluze a instalaci kotle“.
 

---

Povinnosti provozovatele kotle na pevná paliva podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší

Povinné kontroly kotle a dokladů

Provozovatel kotle je povinen provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu kotle na pevná paliva a na vyžádání předkládat úřadu o tom doklad (přesné znění je v § 17, odst. 1h, zákona 201/2012 Sb., nesplnění je přestupek, pokuta do 20 tisíc Kč).
Provozovatel kotle je povinen zajistit provedení první kontroly nejpozději do 31. 12. 2016 (přesné znění je v § 41, odst. 15, zákona 201/2012 Sb., nesplnění je přestupek, pokuta do 20 tisíc Kč).

Odborně způsobilá osoba musí být proškolena výrobcem kotle a mít od něj oprávnění (§ 17, odst. 1h, zákona 201/2012 Sb.), je to tedy autorizovaný servisní technik. Pokud již výrobce kotle neexistuje (u starších typů), požádejte o kontrolu jiné servisní techniky, kteří mají oprávnění od jiných výrobců.

Servisní technik by vám měl sdělit, zda kotel splňuje nejvýše přípustné hodnoty emisí, které nesmíte podle podle § 17, odst. 1g, a § 41, odst. 16, zákona 201/2012 Sb. překročit nejpozději od 1. 9. 2022 (hodnoty jsou v příloze č. 11 zákona 201/2012 Sb., a odpovídají 3. emisní třídě dle ČSN EN 303-5 – jedná se o množství vypouštěných CO, TOC a TZL, nesplnění je přestupek, pokuta do 50 tisíc Kč.), a zda tedy kotel po tomto datu budete moci provozovat. To budete muset prokázat při kontrole.

Servisní technik bude vycházet z informací o emisích a ostatních parametrech na štítku kotle. Ten slouží k prvotní identifikaci kotle. Kotel je třeba jednoznačně identifikovat, to znamená určit podmínky pro provoz a palivo určené výrobcem. Úplným zdrojem informací a jediným právně závazným dokumentem je „Návod k instalaci a obsluze“, který obsahuje všechny zákonné údaje, a ochrání vás v právních sporech (s výrobcem, při záruce, při poruchách, ve vztahu ke kontrolám) a při pojištění. Provozovatel kotle by jej měl mít neustále k dispozici a předkládat ho při kontrolách.
Pokud kotel nemá štítek a návod k instalaci a obsluze, možná je seženete u výrobce kotle. Když je neseženete, a budete chtít kotel provozovat po 1. 9. 2022, zbývá už jen provést měření emisí a uchovat si protokol o provedeném měření. To nelze provést analyzátory spalin, které používají topenáři (neumí měřit TOC a TZL), provádí to autorizované osoby pomocí speciálních měřících vozů a stojí to desetitisíce Kč. Levnější asi bude si pořídit nový kotel, a využít dotaci až 85 % na nákup z programu kotlíkové dotace.

Hodnoty na štítku a v návodu byly dosaženy při certifikaci (posouzení a ověření stálosti vlastností postupem podle nařízení (EU) 305/2011), a servisní technik posoudí, a v protokolu o kontrole potvrdí, zda je kotel dosahuje při reálném provozu. Aby kotel požadovaných hodnot dosáhl, musíte ho podle § 17, odst. 1a, zákona 201/2012 Sb. provozovat v souladu s podmínkami pro provoz stanovenými zákonem a výrobcem (ty najdete v návodu k montáži a obsluze). Nesplnění je přestupek, pokuta do 50 tisíc Kč.

Proto servisní technik při kontrole prověří zejména, zda máte v pořádku:

• přívod a regulaci spalovacího vzduchu,
• čištění kotle,
• druh spalovaného paliva
• funkčnost pohyblivých částí kotle,
• funkčnost zatápěcí klapky,
• izolaci kotle,
• připojení kotle na teplovodní soustavu a ke spalinovým cestám,
• způsob ovládání a provozování,
• zanesení teplosměnných ploch aj.

Pokud něco nebudete mít v pořádku, kotel může produkovat více emisí, než zákon povoluje, úřad může vydat rozhodnutí o zastavení provozu dle § 22, odst. 1, zákona 201/2012 Sb.
Podle zákona 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, může být odborně způsobilou osobou (kontrolorem kotle) také osoba pověřená Ministerstvem životního prostředí k poskytování odborných vyjádření.
 

Podmínky pro provoz

Musíte dodržovat podmínky pro provoz stanovené výrobcem v „Návodu pro montáž a obsluhu“ (§ 17, odst. 1a, zákona 201/2012 Sb.). Nedodržení je přestupek, pokuta do 50 tisíc Kč.
 

Tmavost kouře – obtěžování kouřem

Podle § 17, odst. 1b, zákona 201/2012 Sb. je provozovatel kotle povinen dodržovat přípustnou tmavost kouře. Nedodržení je přestupek, pokuta do 50 tisíc Kč.
To se měří podle § 10 předpisu 415/2012 Sb. Ringelmannovou stupnicí. Váš kouř vyhoví, když bude odpovídat méně nebo 40 % černé barvy na bílém podkladě.
Na dodržování zákona dozírá orgán ochrany ovzduší (například obecní úřad s rozšířenou působností, § 27 zákona 201/2012 Sb.), který je povinen v řízení shromáždit důkazy. Může využít například:

• místní šetření
• svědectví občanů
• video (více než půlhodinový souvislý záznam, aby se prokázalo, že se nejednalo pouze o fázi roztápění)
• fotodokumentaci ve spojení s čestným prohlášením o pravosti tohoto materiálu a jeho popisu
• vyžádat si účtenku za nákup paliva či záznam o provedení pravidelného čištění spalinových cest na základě nařízení vlády 91/2010 Sb.
• vyžádat si protokol o povinné kontrole kotle
• doklad o odkládání komunálního odpadu dle § 17, odst. 4, zákona o odpadech.

K podezření na porušení zákona může úřad dospět na základě vlastní úřední činnosti či na základě udání (přijetí podnětu o spáchání přestupku nebo správního deliktu). Jak přesně postupovat:
https://helpdesk.cenia.cz/helpdesk/?issuenew=true

Nápravy se lze domáhat i žalobou u soudu na základě § 1013, odst. 1, občanského zákoníku, který zní: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku… Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda...“ Žalobou se můžete domáhat, aby byla rušiteli uložena povinnost zdržet se toho jednání, kterým vás obtěžuje či ohrožuje vaše vlastnická práva...
 

Spalovat můžete jen paliva určená výrobcem kotle

Od výrobce paliva požadujte certifikát podle zákona 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Pro kontrolu si uschovejte doklady o nákupu paliva.

Podle § 17, odst. 1c, zákona 201/2012 Sb. je provozovatel kotle povinen spalovat pouze paliva dle předpisu 415/2012 Sb., a která jsou určená výrobcem kotle (najdete je v návodu k obsluze) – nesplnění je přestupek, pokuta do 50 tisíc Kč, a řeší se obdobně jako u tmavosti kouře.

Kvalita paliv je určena požadavky uvedenými v příloze 3, části I, předpisu 415/2012 Sb. U uhlí se jedná o obsah vody a popela, výhřevnost a měrnou sirnatost. U výlisků z biomasy (pelet) jde navíc o obsah chlóru, arsenu, kadmia, rtuti, olova a jejich sloučenin.
 

---

Certifikace kotlů podle nařízení (EU) 305/2011

Certifikace kotle je proces posuzování, zda se skutečné vlastnosti kotle shodují s požadavky technických předpisů. Probíhá způsoby, které jsou uvedeny v Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 305/2011 o stavebních výrobcích (CPR = Construction Products Regulation). Autorizovaná zkušebna se účastní tohoto procesu jako nezávislá strana.
Výrobce při uvedení kotle na trh musí

• vypracovat Prohlášení o vlastnostech,
• připojit ke kotli označení CE a
• určit typ kotle na základě Posouzení a ověření stálosti vlastností, které provádí s autorizovanou zkušebnou nebo sám.

Osvědčení o stálosti vlastností (CCP – Certificate of constancy of performance)

je výsledkem posuzování a ověřování stálosti vlastností a osvědčuje, že byla uplatněna ustanovení harmonizované evropské normy ČSN EN 303-5 a kotel splňuje předepsané požadavky pro tyto vlastnosti.
 

Prohlášení o vlastnostech (DoP – Declaration of Performance)

Na prohlášení o vlastnostech musí být uvedeno, že se jedná opravdu o PROHLÁŠENÍ O VLASTNOSTECH, nikoliv Certifikát, Doklad, Osvědčení, Swiadectwo apod.
Výrobce odpovídá za to, že skutečné vlastnosti kotle se shodují s tím, co uvedl v Prohlášení o vlastnostech. Prohlášení o vlastnostech může výrobce zpřístupnit na internetu, zaslat emailem, a když požádáte, je povinen vám ho dodat vytištěné. Často je také v Návodu k montáži a obsluze. Vzor prohlášení o vlastnostech najdete v Nařízení (EU) 305/2011 v příloze III.
 

Označení CE

není značkou kvality, jak se mnozí domnívají, ale prokazuje, že vlastnosti kotle (popsané číselnými hodnotami parametrů kotle, rozmezím těchto hodnot a popisem) se shodují s tím, co je uvedeno v Prohlášení o vlastnostech, že kotel byl posouzen systémem uvedeným v CPR (celkem 5 systémů) a odpovídá příslušným normám z hlediska emisí (znečišťování ovzduší), bezpečnosti provozu a dalších základních požadavků na stavby uvedených v příloze I nařízení (EU) 305/2011. Označení CE musí být buď na štítku kotle nebo na obalu nebo v dokumentaci. Vzor označení CE najdete v ČSN EN 303-5 (nejsou to jen písmena CE, ale celá řada údajů o kotli).
 

Co si pohlídat

Při nákupu kotle žádejte od výrobce, případně prostřednictvím dodavatele kotle

• Technickou dokumentaci kotle většinou ve formě „Návodu k montáži a obsluze“
• Prohlášení o vlastnostech kotle,
• Označení CE,

a pečlivě vše uchovávejte po celou dobu, kdy kotel provozujete. Když vám to výrobce (nebo dodavatel) nedodá, nepřebírejte kotel, oznamte to ČOI (České obchodní inspekci) a doklad o oznámení si uschovejte.

---

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Proč PENB (průkaz energetické náročnosti budovy)?

Program 20-20-20, do roku 2020 snížit potřebu energie
v EU o 20 %, 20 % celkové spotřeby EU zajistit z obnovitelných
zdrojů a o 20 % zvýšit účinnost využívání energie

Průkazy energetické náročnosti budovy (PENB) by se měly zrušit… Parazité se napakují… Proč nás stát otravuje… Zajímala by mě alespoň jedna výhoda, jak mohu využít ke svému prospěchu proinvestované peníze za PENB… Nevím, k čemu u mého domu PENB vůbec je, nikdo mně to nedokázal vysvětlit… Je to ukazatel pro otravné obchodní zástupce, kteří díky tomu budou volat a nabízet zateplení, dotace, úvěry... Pro prodávajícího je PENB investice nevratná a zcela zbytečná… To jsou časté dotazy a námitky, se kterými se na mě lidé obracejí.

Je to zákon

V celé Evropské unii byl zaveden systém PENB (průkazů energetické náročnosti budovy) zákonem, směrnicí EPBD II (Energy Performance of Buildings Directive – Směrnice o energetické náročnosti budov). V EU to funguje takto: Komise navrhuje zákony, Parlament a Rada je schvalují. Komise a členské státy je pak provádějí a Komise dohlíží na to, aby se v členských státech náležitě uplatňovaly. Česká republika proto přijala zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

Tento zákon byl významně změněn 1. ledna 2013 (zákonem 318/2012 Sb.). Změna má zásadní dopad do celé oblasti stavebnictví. Znamená přehodnocení stávajících znalostí a zkušeností vlastníků budov, stavebníků, projektantů, architektů, prováděcích firem a stavbyvedoucích, stavebních dozorů při individuální výstavbě, autorských dozorů a technických dozorů stavebníka. Má také dopad na činnost pracovníků stavebních úřadů.

Schvalování zákona bylo doprovázeno bouřlivou diskuzí v poslanecké sněmovně.

Pokud respektuji zákony, uzavřené smlouvy či dané slovo, tak se dá říci, že je to společná vůle nás, občanů Evropské Unie, kteří smýšlí a konají stejně jako já. Aby tak smýšlelo a konalo co nejvíce lidí, k tomu slouží mimo jiné i zákony. Samozřejmě se vždy najdou lidé, kteří budou vybočovat z řady, unikat ze zavedených pořádků, zákon nedodrží a když budou mít smůlu, tak na ně dopadnou příslušné sankce a pokuty.

Ptáte se, jestli je to ideologie? Ano, je to ideologie: „Nikdy nejsi tím, čím jsi, a každý celistvý společenský řád po tobě chce, abys byl tím čím jsi“ (Slavoj Žižek, nejnebezpečnější filosof Západu).

Zákon byl přijat protože

1. Fosilní neobnovitelné zdroje energie (ropu, plyn, uhlí) budeme využívat rozumně, účinně a udržitelně.
2. Snížíme naši závislost na energii a emise skleníkových plynů tím, že snížíme spotřebu energie budov, které dnes spotřebovávají 40 % celkové spotřeby energie v EU.
3. Zvýšíme využívání energie z obnovitelných zdrojů, ze slunce, vody, větru, biomasy, vzduchu a země.

Pro tyto vytyčené cíle mají úspory a účinnost využívání energie v budovách zásadní význam. EU přijala program 20-20-20: do roku 2020 snížit potřebu energie v EU o 20 %, 20 % celkové spotřeby EU zajistit z obnovitelných zdrojů a o 20 % zvýšit účinnost využívání energie. Vládou ČR byl schválen záměr, do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost o 30 %.

Vlastníci a nájemci budov mají být pobízeni:

• ke zlepšování energetické náročnosti bodov
• k výměně informací o skutečné spotřebě energie, aby se mohli rozhodnout pro energetickou obnovu budov (EOB).

Je třeba stále hledat rozsáhlé a dosud nevyužité možnosti úspor energie v budovách.

Proto byla například zákonem zavedena povinnost zajistit zpracování PENB všem vlastníkům a společenstvím vlastníků užívaných bytových domů a administrativních budov.

Tímto opatřením jde o to, tak jak tuto situaci prakticky každý známe z nějakého svého bytového domu, bytového družstva nebo sdružení vlastníků bytových jednotek, aby někdo, kdo chce pronajmout svůj byt nebo ho prodat, nemusel nechávat zpracovávat průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) zvlášť pro svůj byt, ale aby družstvo nebo společenství vlastníků bylo schopno se shodnout na tom, že nechá zpracovat jeden průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) pro celou budovu. Je to ryze praktická záležitost, která má usnadnit život majitelům jednotlivých bytů v bytových domech. To je to, co je v zákoně 406/2000 Sb. oproti evropské směrnici (EPBD II) skutečně navíc, a vzniklo to po diskuzích s některými bytovými družstvy a s jejich zástupci, tak aby se situace konkrétních vlastníků bytů v praxi usnadnila.

Majitelé budov

1. Zvýší účinnost zdrojů  energie a změní je z fosilních na obnovitelné (stát například poskytuje dotace na nové kotle).
2. Zvýší účinnost technických soustav (rozvodů, zásobníků, otopných těles, konvektorů aj.) v budovách.
3. Budovy stavebně přemění na budovy s téměř nulovou potřebou energie (stát například poskytuje výhodné úvěry na opravy a modernizace).

To lze udělat nejlépe při výstavbě nových budov a při přestavbách a opravách (rekonstrukcích, revitalizacích) dokončených budov. Dnes se tomu říká energetická obnova budov (EOB). Ke splnění těchto úkolů je nejprve třeba zjistit kolik energie každá budova potřebuje a spotřebuje, porovnat to s ostatními budovami a cíli, které si vytyčila EU. To se provede pomocí systému průkazů energetické náročnosti budov (PENB).
Potom je možné navrhnout způsoby, jak budovu energeticky obnovit, vylepšit, přestavět. Tyto návrhy se musí potom energeticky posoudit, zda přispějí ke snížení spotřeby energie, a ekonomicky posoudit, zda se to majitelům budov vyplatí (zjistit návratnost investice). Energetická obnova budovy (EOB) se musí majiteli vyplatit. Cílem je dosáhnout optimální rovnováhy mezi investicemi do energetické obnovy budov (EOB) a náklady na energii uspořenými během životnosti budovy.

Tímto opatřením jde o to, tak jak tuto situaci prakticky každý známe z nějakého svého bytového družstva nebo nějakého sdružení vlastníků bytových jednotek, aby někdo, kdo chce pronajmout svůj byt nebo ho prodat, nemusel nechávat zpracovávat průkaz energetické náročnosti (PENB) zvlášť pro svůj byt, ale aby družstvo nebo společenství vlastníků bylo schopno se shodnout na tom, že nechá udělat jeden průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) pro celou budovu. Je to ryze praktická záležitost, která má usnadnit život majitelům jednotlivých bytů v bytových domech. To je to, co je v zákoně 406/2000 Sb. oproti evropské směrnici (EPBD II) skutečně navíc, a vzniklo to po diskuzích s některými bytovými družstvy a s jejich zástupci, tak aby se situace konkrétních vlastníků v praxi usnadnila.

PENB (průkaz energetické náročnosti budovy)

1. Poskytuje jednotné měřítko a vodítko, jak na tom budova energeticky je a o kolik to lze zlepšit.
2. Umožňuje vlastníkům a nájemcům budov porovnávat a posuzovat energetickou náročnost budov.
3. Ukazuje kvalitu budovy zařazením do klasifikačních tříd energetické náročnosti.
4. Poskytuje kupujícím a nájemcům budov správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady k jejímu zlepšení.
5. Poskytuje informace o vlivu budovy na životní prostředí (spotřeba primární energie a emise skleníkových plynů).
6. Umožňuje zjistit podíl energie z obnovitelných zdrojů z celkové spotřeby energie budovy.
7. Umožňuje zjistit roční spotřebu energie budovy. 
8. Umožňuje zjistit doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.
9. Umožňuje získat získat informace, kde získat další potřebné informace ke spotřebě energie a k energetické obnově budov (EOB).
10. Umožňuje zjistit proveditelnost a návratnost zajištění alternativních zdrojů dodávek energie (místní dodávky energie z obnovitelných zdrojů – slunce, vítr, voda země, biomasa, kogenerace – kombinovaná výroba elektřiny a tepla, centrální zásobování tepelnou energií, tepelné čerpadlo).

Když zajistíte pro svou budovu PENB, měl by to být začátek dlouhodobé péče o Váš majetek z dosud ne zcela obvyklého hlediska, energetické obnovy budovy (EOB). Jak porozumět obsahu PENB Vám pomůže článek Jak číst PENB (průkaz energetické náročnosti budovy).
Systém PENB dává lidem, kteří mají vůli a ekonomické možnosti, inspiraci, nástroje, práci a sílu.

Energetičtí specialisté

1. Seznam oprávněných energetických specialistů najdete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: http://www.mpo-enex.cz/experti/. Pro PENB vyberte „energetická certifikace budov“.
2. Energetičtí specialisté jsou povinně každé 3 roky doškolováni a zkoušeni na fakultě stavební ČVUT.
3. K vystavování PENB jsou potřeba složité a rozsáhlé výpočty a nákladný software.
4. Energetičtí specialisté získali oprávnění od Ministerstva průmyslu a obchodu na základě úspěšného složení náročných zkoušek před komisí špičkových odborníků z mnoha oborů a mnohaleté praxe v oboru. Jejich znalosti musí překračovat hranice mnoha oborů. Jsou to špičkoví techničtí odborníci a nikoliv úředníci, jak si mnozí myslí.

Energetický specialista je odborník, se kterým by se Vám mělo vyplatit dlouhodobě spolupracovat. Jako ve všech oborech i energetičtí specialisté jsou průměrní a také ti nejlepší. Mimo jiné rozhoduje i délka a rozsah praxe v oboru, zejména ve stavebnictví.

Vyšší smysl

Péče o budovu je prací na základní existenční potřebě člověka – obydlí. Je to práce, která je člověku vlastní:

• na budovách (výstavba, údržba a energetická obnova budov a jejich technických zařízení)
• na zásobování energií
• na technologickém a vědeckém vývoji
• na energetických systémech a sítích
• na regionálním rozvoji
• na energeticky vhodných výrobcích a materiálech

Závěr

Našli jste pro sebe alespoň jeden důvod, jak můžete využít ke svému prospěchu zákon a peníze proinvestované za PENB? Napište to do komentáře.


Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Za nezajištění PENB (průkazu energetické náročnosti budovy) exekutor a do kriminálu?

Kdo v bytovém domu odpovídá za zajištění PENB (průkazu energetické náročnosti budovy)?

Vlastníci nebo společenství vlastníků bytového domu mají podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií povinnost zajistit zpracování PENB (průkazu energetické náročnosti budovy). Nejbližší termín splnění povinnosti je do 1. ledna 2015. V dalším textu zkratka OZ znamená Občanský zákoník 89/2012 Sb.

1. Pokud je v bytovém domu založeno společenství vlastníků (SV), má povinnost zajistit PENB podle § 7a, odst. 1c, zákona 406/2000 Sb. Společenství vlastníků je právnická osoba podle § 1194, odst. 1, OZ. Při nesplnění povinnosti je spáchán správní delikt s pokutou do 200 tisíc Kč od Státní energetické inspekce. Když společenství vlastníků dostane od SEI pokutu, tak vznikne společenství vlastníků dluh, za který ručí jeho členové (vlastníci bytových jednotek = bytoví vlastníci) v poměru podle velikosti svého podílu (§ 1194, odst.2). Znamená to, když společenství vlastníků pokutu nezaplatí, tak přijde exekutor na každého vlastníka bytové jednotky?
   
2. Pokud v bytovém domu není založeno společenství vlastníků, má povinnost zajistit PENB vlastník budovy podle § 7a, 1c, zákona 406/2000 Sb. Vlastníkem budovy je obvykle více podílových vlastníků (spoluvlastnictví viz § 1115 a následující, OZ). Vzhledem k bytovému domu jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s domem jako jediná osoba (§ 1116 OZ). Pokutu při nesplnění povinnosti dostanou spoluvlastníci jednu společnou, a společně a nerozdílně (§ 1127 OZ) ji budou muset zaplatit, a exekutor může vyrabovat majetek kteréhokoliv ze spoluvlastníků (§ 1127 OZ zní: Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně). To znamená, že SEI může celou dlužnou částku vymáhat na kterémkoliv ze spoluvlastníků. Nejspíše si vybere k žalobě toho, kdo má dostatek peněz pro případnou exekuci a je jednoduše dosažitelný (zdržuje se v ČR na adrese kam lze doručovat). Zároveň všichni spoluvlastníci, pokud to jsou fyzické osoby, spáchají přestupek (společně a nerozdílně). Bude těm, kdo už před tím spáchali jiný přestupek, například při řízení auta, hrozit i odnětí svobody? Být podílovým vlastníkem je tedy mnohem rizikovější než být bytovým vlastníkem v domě, kde bylo založeno společenství vlastníků.
   
3. Zajištěním PENB (průkazu energetické náročnosti budovy) podíloví nebo bytoví vlastníci obvykle pověří osobu odpovědnou za správu domu. Podle § 1190 OZ je osobou odpovědnou za správu domu společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. Správce má právní postavení příkazníka (§ 2430 a následující, OZ), to znamená, že se příkazní smlouvou zavazuje obstarat záležitosti příkazce, což budou budou bytoví nebo podíloví vlastníci. Když osoba pověřená správou domu na příkaz spoluvlastníků domu PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) nezajistí, způsobí tato osoba spoluvlastníkům škodu. Po správci domu potom mohou jednotliví spoluvlastníci chtít škodu nahradit. Předtím ale zřejmě zažijí na vlastní kůži řádění exekutora a možná i kriminál.
   Představte si situaci, že správce domu „nevěděl“ nebo „myslel“ nebo ho „nikdo na nic neupozornil“, a PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) nezajistil v zákonném termínu. Jak asi budou vypadat soudní „tahanice“, když po něm budete chtít nahradit škodu? Někdy z něj nic nedostanete, protože „nic nemá“.

Pro spoluvlastníky bytového domu rada na závěr

Přikažte osobě odpovědné za správu domu (nejlépe písemně proti vlastnoručnímu podpisu nebo poštou s doručenkou nebo do datové schránky), aby zajistila PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) nejpozději do zákonného termínu (to je buď do 1. 1. 2015 nebo do 1. 1. 2017 nebo do 1. 1. 2019), a osobně se ujistěte, že to skutečně udělala. Nechte si ukázat zpracovaný PENB a ujistěte se, že byl zpracován oprávněným energetickým specialistou.

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

K čemu slouží a jak se zjistí celková energeticky vztažná plocha budovy (EVP)

Podle velikosti EVP (celkové energeticky vztažné plochy budovy) se určí termín, do kdy má stavebník,vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinnost zajistit PENB (průkaz energetické náročnosti budovy).

Další nejbližší termín takové povinnost je 1. ledna 2015 pro užívané bytové domy a administrativní budovy s EVP větší než 1 500 m². Po 1. lednu 2019 musí mít PENB všechny užívané bytové domy a administrativní budovy bez ohledu na jejich velikost.

Na energeticky vztažnou plochu (EVP) jsou vztažené měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy, které jsou uvedeny v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) v kWh/(m²·rok). EVP může objektivně, pravdivě a úplně určit jen energetický specialista, oprávněný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR k vypracování PENB. Velikost EVP je uvedena v PENB.

Podle § 2, odst. 1r, zákona 406/2000 Sb. je celková energeticky vztažná plocha (EVP) vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.

Stanovení celkové energeticky vztažné plochy (EVP) slouží jednak zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti a druhým účelem je stanovení zákonného termínu, do kdy má stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků povinnost zajistit PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Velikost EVP (celkové energeticky vztažné plochy) se může lišit podle toho, které vnitřní prostory budovy energetický specialista zahrne uvnitř hranice budovy. Není to ale jeho libovůle, ale odborné posouzení, jaký výpočtový model budovy poskytne co nejobjektivnější, nejúplnější a nejpravdivější výsledky, ukazatele energetické náročnosti budovy.

Prostory s upravovaným vnitřním prostředím jsou prostory vytápěné i některé nevytápěné, temperované, chlazené, větrané, s upravovanou vlhkostí vzduchu včetně vnitřních a obvodových stěn, některých světlíků a jiných prostupů budovou, některých nevytápěných zádveří, hal apod. Které prostory se pro určení EVP vynechají a které zahrnou, vám přesně určí energetický specialista, který nejprve jednoznačně definuje hranice budovy, potom budovu rozdělí do výpočtových zón, a stanoví EVP (celkovou energeticky vztažnou plochu).

Orientační odhad celkové energeticky vztažné plochy (EVP)

Případně můžete EVP (celkovou energeticky vztažnou plochu) sami orientačně odhadnout podle následujících poznámek:

1. Vnitřní prostředí lze upravovat vytápěním, chlazením, větráním, úpravou vlhkosti vzduchu a prostupem tepla stavebními konstrukcemi ze sousedních prostor.
2. Vnitřní prostředí lze také dle ČSN EN ISO 13 790 (str. 15) chápat jako klimatizovaný prostor (vytápěný nebo chlazený) s požadovanou teplotou nebo teplotami.
3. Jak se určí požadovaná teplota? Pro výpočty energetické náročnosti budov se používají návrhové hodnoty parametrů vnitřního prostředí podle ČSN 73 0540-3 (str. 27), což je obvykle podle tabulky v příloze I.1 (str. 75) nebo i jinak (podle technických předpisů, provozních a technologických podmínek, požadavků projektanta nebo investora). Pro potřeby bilančního výpočtu energetické náročnosti budov lze použít informativní parametry v podobě profilu typického užívání budovy uvedené v příloze B, TNI 73 0331, str. 47. Tyto profily je vhodné upravit do podoby provozu, který odpovídá budově. Požadovanou teplotu mají i budovy mimo provoz, garáže a jiné místnosti chráněné proti mrazu.
4. Parametry upravovaného vnitřního prostředí mohou být teplota, vlhkost, čistota, rychlost proudění a objemový tok vzduchu a intenzita osvětlení.
5. Prostorem s upravovaným vnitřním prostředím může být i temperovaný prostor (viz ČSN 73 0540-2, str. 7), což je uzavřený prostor nesloužící pobytu osob, kde je v zimním období teplota vzduchu záměrně nižší než v navazujícím prostoru vytápěném a vyšší než výpočtová teplota venkovní. Temperovaný prostor je buď cíleně vytápěn nebo nepřímo pomocí tepelných ztrát navazujících prostor. Teplota temperovaného prostoru se určí výpočtem (dle ČSN EN ISO 13 789 nebo pomocí tepelné bilance).
6. Vnější půdorysná plocha se určí podle ČSN 13 789 (čl. 3.1.11, str. 8) z vnějších rozměrů, což jsou délky měřené z vnější strany budovy. Z toho vyplývá, že cokoliv je uvnitř budovy (konstrukce, příčky, obvodový plášť) nemá na určení vnější půdorysné plochy vliv, nesouvisí to nijak s podlahovými plochami místností.
7. Součástí vnější půdorysné plochy prostorů s upravovaným vnitřním prostředím jsou proto i stavební konstrukce, vnitřní příčky a obvodový plášť budovy obklopující místnosti, které musí mít požadovanou minimální teplotu (upravuje se jejich teplota), aby se zabránilo kondenzaci vodní páry. Tyto konstrukce zajišťují parametry vnitřního prostředí zejména sdílením tepla sáláním.
8. Při výpočtu energetické náročnosti budovy se ale hodnotí pouze její vytápěná nebo chlazená část, pokud jde o potřebu energie na vytápění a chlazení. Hodnotí se prostory, kde je vyměňována energie mezi technickým systémem budovy a vnitřním prostředím. Ostatní prostory jsou pouze nevytápěnými prostory a do zóny se nezahrnují. Ve výpočtu se zohlední pouze jako „nárazníkové prostory“, které snižují tepelný tok mezi vnitřním a vnějším prostředím. U těchto prostorů se ale zohledňuje případná spotřeba energie na osvětlení či nucené větrání.
9. Podle ČSN EN ISO 13 790 (str. 26) hranice budovy při výpočtu potřeby energie na vytápění a/nebo chlazení zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo prostory od venkovního prostředí (vzduch, zemina nebo voda) nebo od přiléhajících budov a neklimatizovaných prostor. Prostory, které nejsou klimatizovány, mohou být zahrnuty uvnitř hranice budovy, ale v tomto případě mají být uvažovány jako klimatizované prostory.
10. Podle ČSN EN ISO 13 790 (str. 26) může být nezbytné rozdělit budovu do různých zón s odděleným výpočtem potřeby energie na vytápění a chlazení. Hranice zóny zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo uvažované prostory od venkovního prostředí… Uvažované prostory jsou tedy zřejmě prostory neklimatizované uvažované jako klimatizované, v nichž se určí vnitřní teplota podle bodu 5.
11. V TNI 73 0331 je na straně 48 v tabulce B.2 poznámka: „Obecný nevytápěný prostor lze definovat jako vlastní zónu s vlastní vnitřní výpočtovou teplotou stanovenou za předpokladu ustálených podmínek podle ČSN EN ISO 13 789, přílohy A“. Zmíněná příloha A je v ČSN EN ISO 13 789 na straně 14 a je v ní popsán postup, jak se  teplota v neklimatizovaném prostoru vypočítá.
12. V „Praktické aplikaci metodiky hodnocení energetické náročnosti budov – panelový dům“ autoři z katedry TZB fakulty stavební ČVUT Praha poznamenávají: „Nevytápěné prostory je nutné zadat jako vlastní nevytápěnou zónu, kdy vnitřní výpočtovou teplotu doporučuji zadat na základě vlastního podvýpočtu např. zjednodušeného výpočtu tepelných ztrát (tento parametr je hodnota stacionární), nebo odborným odhadem vzhledem k místním podmínkám“.
13. Pokud se hodnocená zóna skládá z více částí (místností), v nichž se návrhové vnitřní teploty liší, je nutné výslednou návrhovou vnitřní teplotu zóny stanovit výpočtem podle článku 6.3.3.1 ČSN EN ISO 13 790. Pokud mají místnosti různou výšku, je přesnější použít vážený průměr přes objemy jednotlivých částí zóny. Z takto stanovené vnitřní teploty zóny se potom počítají tepelné toky mezi vnějším a vnitřním prostředím a potřeba energie zóny.
14. EVP (celková energeticky vztažná plocha) je definována zákonem 406/2000 Sb., jedná se tedy také o právní výklad. O výklad zákona můžete požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd

Jak číst PENB (průkaz energetické náročnosti budovy)

Názorná pomůcka od Ministerstva průmyslu a obchodu. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Jak číst PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Napsal: ing. Vladimír Hrouda pro firmu Hrouda Ltd